deska na hru SENET
Jednoduchost – to je to co je ve světě nejtěžší.
Cíl věčného úsilí a předposlední stupeň génia
George Sandová
Nic nevystihuje hru zvanou dáma lépe, než uvedený výrok světoznámé spisovatelky. V jednoduchosti pravidel je celá složitost hry. Na pohled jednoduchá, ale ve své podstatě šíleně složitá. A taková už je … Nikdo neví jak je dáma stará. Ví se jen jedno, pochází ze staroegyptské hry zvané SENET. Hrál se už 3000 let před naším letopočtem. Pravidla se od dnešní dámy lišila a to dost podstatně. Deska měla 30 polí a tahy se určovaly hodem kostky.
Každý hráč měl 5 figur a házel čtyřmi dvoubarevnými destičkami. Když hodil na všech destičkách bílou, nasazoval svou figurku na čtvrté pole horního řádku zleva a měl ještě jeden tah. Pokud hodil na všech destičkách černou, nasadil svou figurku na šesté pole a hrál soupeř. Na tmavých polích uprostřed desky se nesměla vybíjet soupeřova figurka a na poli 27 (číslování zleva doprava horní řádek, zprava doleva prostřední a zleva doprava spodní ) ztrácel každý hráč svoji figurku. Vyhrál ten hráč, kterému se povedlo jako prvnímu dovést své kameny na poslední pole desky (tmavé pole desky vpravo dole). Podle pravidel SENET byl něco mezi současnou dámou a člověče nezlob se. Ale přesto o této hře platí, že je základem všech deskových her. Podle egyptských legend otcem SENETu je Thovt, bůh moudrosti, podle legend také autor hieroglyfického písma. To, že SENET byla oblíbená hra dokazují fresky v hrobce Merknera, dvorana faraona Tauta( 2700 - 3300 př.n.l.)viz obr.1 a obr.2.
Jiná legenda klade vznik dámy do doby obléhání Tróje. Podle ní ji vymyslel řecký hrdina Palamedes na krácení dlouhé chvíle pod hradbami viz.obr 3., obr 4. a obr. 5. Na obrázcích jsou známé amfory, se zobrazením řeckých hrdinů Ajaxe a Achila, krátícími si čas dámou.
Podle Hóméra si dámou krátili čas také nápadníci Penelopy, manželky Odysea.
Řecká dáma se jmenovala podle krajů a to buď petteja, pessoi nebo polis. Otec historie Herodotos napsal, že v Lídii za vlády krále Atisa, syna Mana, propukl veliký hlad. Lidé, aby ušetřili jídlo a zabili volný čas, jeden den mírně pojedli a druhý den od rána do večera hráli dámu. Již v té době se hrálo na desce 8x8 polí, kameny byly dvou barev a chodily pouze vpřed. Hra symbolizovala boj dvou armád a kámen, který se dostal na poslední řadu (do týla soupeře) se obrátil a silnější útočil z týla. Vzetí nepřátelského kamene se provádělo nejdřív tak, že se musel obklíčit dvěma kameny a později přeskočením přes něj. Symbolizovalo to, že v boji voják, který srazil nepřítele k zemi, tak ho překročil pokračuje v boji. Stejně tak i zablokování bez možnosti tahu symbolizovalo zajetí nepřítele. Zachovala se i jména nejlepších hráčů, jako např. Diador z Megapolisu, Leon z Mitilénu nebo Teodor z Mitilénu. U Herodota je zachycen příběh Leona z Mitilénu, jak jednou šel v dobrém rozmaru a potkal bohatého statkáře, který bil svého otroka. Leon se nad ním slitoval a navrhl statkáři, aby si o něho zahráli partii pettei. Sám vsadil do hry vysoký obnos peněz. Statkář si věřil a souhlasil. Za velice krátký čas prohrál partii a otrok dostal svobodu.
Manželé hrají dámu. Od Girolamo da Cremona or Liberale z Verony, přibližně z 1475-1480. New York Metropolitain Museum.
V raném středověku se o deskových hrách v Evropě moc neví. První, kdo se pokusil sepsat všechny hry, byl král Leonu Alfons X. Mudro v roce 1383. V jeho seznamu her je také dáma, která se už hrála podle současných pravidel španělské dámy. První knihu o dámě vydal roku 1547 Antonio Torquemanda. Jmenovala se " El ingenio o juego de marro, de punta, o damas". Bohužel se nezachoval ani jeden exemplář. V středověku se považovali za nejsilnější hráče Španělé a Italové. Také až do 18. století byla veškerá literatura španělská. Výjimku tvoří jen knížka Francouze Pierra Malleta " Le Jeu de Dames" vydaná v roce 1668.
Kurfürst Johann Friedrich der Altere von Sachsen hrá dámu se španělským grandem. Olej od Anthonise Mora (1519-1576). Z hradného muzea v Gothaeru
V 19. století se začíná prosazovat anglosaská varianta dámy tzv. CHECKERS. V roce 1847 se hrál první zápas o titul mistra světa. Vyhrál ho Skot James Wyllie, který porazil Angličana Robertse. Koncem devatenáctého století se začíná rozmáhat tzv. MEZINÁRODNÍ DÁMA, hrající se na desce 10x10 polí. Od roku 1895 se pravidelně hraje mistrovství světa. Oficiálně je za prvního mistra světa považován Rakušan Isidor Weiss. V jiných materiálech je za mistra světa považován už vítěz turnaje v Rouen z roku 1885 Dussaut. Ten také vyhrál první známý mezinárodní turnaj v Amiens v roce 1881. V roce 1947 vznikla Mezinárodní Federace Dámy FMJD. V současnosti sdružuje hráče ze 42 zemí čtyř kontinentů. Nosným pilířem FMJD je mezinárodní dáma, ale v posledním desetiletí se začíná klást důraz i na desku 8x8 polí a roste podpora národních druhů dam. V roce 1995 vznikla sekce pro malou dámu(8x8polí)
V České republice se traduje, že dáma se hraje v Čechách od "nepaměti", což bohužel není tak docela pravda. Do Čech se dostala v 17. století s nástupem vlády Habsburgů, hlavně Rudolfa II, milovníka španělské kultury. I proto má česká dáma pravidla podobná španělské a německé dámě. Postupem času se hra stala doslova lidovou zábavou. Bohužel platí, co kraj to jiné pravidla. První knížka o dámě byla vydána v roce 1927. Autorem byl pan Pachta a jmenovala se prostě "Dáma".Zájem o dámu a jiné deskové hry často vznikal i mezi aktivními hráči šachu. Přibližně od roku 1962 se začala hrát mezinárodní dáma v pražském šachovém klubu Slávia Komenský, který byl zřízen při sanatoriu nacházejícím se na úbočí Pleše, kopce u středočeské obce Nová Ves pod Pleší, nedaleko Dobříše. Předsedou plešského klubu byl L. Reimann, jemuž se podařilo navázat kontakt s FMJD a s jeho pomocí pak získat i první hrací soupravy a dámistickou literaturu.L. Reimann nás roce 1965 reprezentoval na mezinárodním SUGAR Tournament v Nizozemí. Poté, co byl šachový klub Slávia Komenský Pleš v roce 1969 rozpuštěn, počátkem roku 1970 někteří jeho bývalí hráči založili kroužek deskových her při šachovém kroužku závodního klubu ROH Tesly Karlín. Tato událost se stala významným impulsem pro následující rozvoj dámy. V roce 1972 se kroužek rozdělil na kroužek GO a kroužek mezinárodní dámy . Druhé významné centrum dámy vzniká v Brně pod vedením Pavla Kadeřábka, který byl později i dlouholetým předsedou federace dámy.
V roce 1993 byla zaregistrována ČESKÁ FEDERACE DÁMY, navazující na v té době už zaniklou Československou Federaci Dámy, která působila od začátku sedmdesátých let až do roku 1990 v podstatě v poloilegalitě a plně uznána byla až po sametové revoluci. ČFD se snaží více méně úspěšně sjednotit všechny hráče dámy v Čechách (cca 60-70% mě známých hráčů). Od roku 1998 se konečně začalo hrát i mistrovství republiky v české dámě a to poté, co federace konečně unifikovala pravidla pro českou dámu. Nejúspěšnějšími hráči jsou mezinárodní mistr v korespondenční dámě Jiří Sysel, 16-ti násobný mistr republiky v mezinárodní dámě, mistr republiky 1998 v české dámě a mistr Evropy v korespondenční dámě 1985. V Praze je nejúspěšnější mezinárodní mistr Václav Křišta, 6-ti násobný mistr republiky. ČFD začala v roce 1997 spolupracovat přes kroužek dámy v Petrovicích s Domem UM v Praze 10. Výsledkem je rozšíření dámy – zatím jen české dámy, mezi dětmi. Zatím nejúspěšnějším hráčem kategorie žáků je Lukáš Valenta, čtyřnásobný mistr republiky. První mistrovství republiky družstev v české dámě vyhrálo družstvo DDM Duchcov. V kategorii žáků bylo prvním mistrem republiky družstvo SK Stínadla Teplice. Ale to už je současnost.
Copyright © Igor Keder
Použití jakýchkoliv údajů ze stránky jedině s výslovným souhlasem autora